Průvodce výlety:
Čkyně a okolí
Obec je poprvé připomínaná již v roce 1243 jako majetek Bedřicha ze Čkyně. Postupně ji vlastnilo několik rodů z řad nižší šlechty. Později byla připojena k vimperskému panství. Městečkem je Čkyně od roku 1537. Zámeček, který stojí při průjezdní silnici, byl postaven původně v barokním slohu, jeho současná podoba je výsledkem přestavby provedené ve druhé polovině 19. století.
Na návrší stojí raně gotický kostel svaté Máří Magdalény, pocházející z období před rokem 1270. Kostel byl dvakrát upravován, nejdříve v roce 1789, později ještě ve druhé polovině 19. století.
V blízkosti železniční trati je židovský hřbitov ze 17. století.
V městečku se dá docela dobře nakoupit, přinejmenším něco k vydatné svačině na výlet.
Spojení, doprava:
Čkyně leží n hlavní silnici ze Strakonic do Vimperka. Ale my zvolíme z Hoslovic zajímavější a kratší cestu přes Čestice a Nahořany. Můžeme jet autem nebo na kole, můžeme i pěšky. Je to odhadem 13 km.
Autobus: Pouze v pracovní dny. V 6:28 do Němčic a dále s přestupem do Strakonic 7:15. Ze Strakonic přípoj v 7:35 a v 8,05 jsme ve Čkyni. Zpátky ze Čkyně v 16:45 do Vacova a z Vacova do Čestic a domů pěšky.
Blízké cíle:
Vesnička, ve které si připadáte jako ve vysokých horách. Není divu, že tady za selského povstání dokázali dlouhou dobu vzdorovat vrchnosti. Na návsi je soubor zděných zemědělských usedlostí z poloviny 19. století s vykrajovanými štíty. Výklenková kaplička se štítem selského baroka u cesty na Čestice. Poblíž Na Vysoké je přírodní památka – bývalá pastvina s populací ohroženého hořečku českého.
Les mezi Nahořany a Čkyní zhruba v polovině svahu nad Zlešičkami prý skrývá rozvaliny tajemné poustevny.
Nejvýznamnější pravěkou památkou oblasti je mohutné hradiště Věnec u Lčovic, původem snad až z eneolitu, vzniklo v 7. století př.n.l. a bylo užíváno ještě keltskými Bóji v 1. století před naším letopočtem. Jak budeme po stráni stoupat do kopce, přenesme se na chvíli v představách do doby železné. Na přelomu halštatského a laténského období kolem 5. století před naším letopočtem bylo už v Čechách osídlení všude, kde se dalo hospodařit. Na kopcích vznikala hradiště, která sloužila nejen jako sídla velmožů, ale i jako útočiště pro obyvatele okolních vsí v době nebezpečí. Rozsáhlá hradiště pak ještě doplňovala zástavba v předhradí a podhradí. Zvláštním prostorem hradiště byla akropole rozkládající se obvykle na nejvyšším místě. Keltové měli kmenové zřízení, ale díky obchodu a kulturní výměně tady již tehdy v podstatě fungovala „evropská unie“. Od Boiodura (dnešního Pasova) vedla přes šumavské průsmyky přes Vimperk do vnitrozemí důležitá obchodní stezka. A Věnec zřejmě zastával strážní funkci nad trasou kupeckých karavan. Kupecké karavany navštěvovaly jak hradiště vládců, tak tržní osady při cestách. Ve významných kupeckých stanicích bývaly i noclehárny pro kupce, dobové hostince a stáje. Od Hallstattu se dovážela sůl. Etruští kupci přiváželi víno a šperky, které pak inspirovaly keltské umělce. Od Baltu zase přicházel jantar. Za dovezené zboží se zřejmě platilo kožešinami, vlněnými látkami, keramikou a samozřejmě zlatem. Představme si vůz s železnými obručemi, jak se drkotá po cestě směrem k hradišti doprovázený ozbrojenou družinou na koních. Copak asi veze?
Ale my se vydáme nahoru pěšky. Na kopec vysoký 766 m můžeme vystoupit po značce buď ze Lčovic nebo od Hradčan. Projdeme se asi 4 km, ale do pěkného kopce. Z Hradčan jdeme po modré značce, která nás vede vzhůru přes pastviny, pak se zanořuje do lesa. Mohutný val z nasucho kladených kamenů je důmyslně kombinován s přirozenými skalními srázy a činil z hradiště nedobytný objekt. Obvod hradiště měří asi 1530 m. Nejvýše položená akropole měla hlavní vchod z jz. valu. Jak stoupáme vzhůru, máme pocit, že se kdysi akropole podobala stupňovité pyramidě. Od jv. A sz. ji obklopuje samostatné opevněné první předhradí a od sv druhé předhradí, které navazuje na skalní srázy.
Nejposvátnější místa dnes zarůstají mechem, trávou i stromy. Na vrcholu někdo z kamenů vytvořil posvátný kruh - omphalos. Zídku z nasucho kladených kamenů si vandráci dostavěli do větší výšky, aby na ně v noci nefoukalo. A když se vracíme dolů přes pastviny okolo kamenných zídek, ptáme se v duchu, jestli to jsou kameny, které tam nosili středověcí zemědělci ze svých políček nebo jsou v jejich základu hradby starého keltského podhradí. A ptáme se, co jednou zůstane po nás...
Sudslavice je vesnička ležící při řece Volyňce na silnici na Vimperk asi 4 km za Čkyní. První zmínka o obci je ze 14. století. Pozoruhodná je památná přes 600 let stará lípa, která je i východištěm naučné stezky Sudslavický okruh. Najdeme tu stráň s teplomilnou květenou, údolí Volyňky, pozůstatky po těžbě vápence, jeskyně, v níž se nalezly pozůstatky mamutů, nosorožců, a dalších zvířat (nepřístupná), borovice, ptactvo. Okruh je dlouhý 3,3 km.
Vesnice nedaleko Sudslavic. Dostanete se do ní, když odbočíte před Sudslavicemi z hlavní silnice nebo přes kopec z Hradčan. Právě tady nalezl místní rolník roku 1829 meteorit vážící 57 kg, ale ten tady neuvidíte, jeho zbytky jsou v Národním muzeu v Praze. V Bohumilicích můžete vidět zámeček Skalice nebo gotický kostel. A samozřejmě krásnou jihočeskou krajinu.