DOBRŠ

                                                                                                                                                       Eliška Krásnohorská ve své publikaci Čechy-Šumava z roku 1883 vydané u pana nakladatele Otty píše:

„Nad Česticemi jest panství a starožitný zámek Dobrš při vesnici téhož jména, jejíž chrám zvěstování Panny Marie pochází ze století třináctého, chovaje množství náhrobků rytířů Koců z Dobeše, jichž sídlem původním byl zdejší hrad, někdy ohromnými náspy opevněný a příkopy obehnaný, nyní zpustlý, zapomenutý. Věž bez střechy ční mezi starým zdivem, jež částečně jest upraveno za obydlí hospodářských nájemcův a částečně v sýpku, jakž tomu chtívá osud starých zámků.“

No a představte si, že to všechno pořád na Dobrši je. A nejen to. Je tam náves, staré valy i se zazděnou dělovou koulí, holubi povrkávají na návsi, vesnička si tu leží obklopena loukami a políčky. Když se budete dlouho ochomýtat okolo tvrze, vyleze hodný pán v montérkách a nabídne vám pohlednice a taky vás pošle podívat se na zvonici  a do kostelíka, což taky uděláte, protože na Dobrši nemůžete jinak. Vyslechnete si pár historek a když pak uvidíte v knihkupectví ve Volyni útlou knížečku Pověsti Dobršské – vyprávění starého dudáka Racochy, jak je sepsal Jan Menčík, místní rodák, musíte si je koupit. Dočtete se tam o tvrzi, o pokladu, o bíle paní a taky co se dělo, když se ve vesnici usídlili Francouzi za Napoleonského tažení. Místa, která i bez těchto vyprávění jsou tajemná ožívají a vy se musíte na Dobrš vrátit, hledat černý kříž, co tam bývalo poslední zastavení před šibeňákem a později tam prý strašilo, poslechnout si Dobršký zvon a najít chalupu, kde až do roku 1894 žil dudák Racocha a v zimě rozehříval sousedstvo hraním a povídáním. Taky už budete vědět, že se máte ptát na chalupu Racochojc, nebo Menčíkojc a taky až cestou zpátky zabloudíte, když se budete snažit natrefit úvoz z Dřešínka do Podhosloviček, že se máte ptáte, kudy vede cesta do Hoslojc, protože tak se to v tom kraji doteď říká…

Podle legendy jezdil kníže Oldřich na Podlesí lovit kance. Jednou se od své družiny oddělil a honbou zdivočelý kanec ho napadl. Naštěstí byl nablízku mlynář Kocík, který mu zachránil život. Kníže Oldřich mu z vděčnosti daroval okolní krajinu a jako znak mu určil zlaté mlýnské kolo, které Kocové od té doby užívali. Historicky je Dobrš doložena od 13. století. Nejstarší stavbou byla tvrz Koců z Dobrše, která však byla v roce 1421 zničena.  Renesanční přestavba v 16. a barokní v 17.století  vytvořily zámecký celek s arkádami ve dvoře, s renesančním sgrafitovým kvádrováním a křížovými hřebínkovými klenbami. V současné době je areál postupně rekonstruován.

 

 

 

     

     

 

 

  

Hřbitovní poutní kostel Zvěstování Páně  románsko gotický z poloviny 13. století byl poničen v době husitských válek a po nich znovu přestavován. Renesanční klenba lodi z r. 1561 napodobující siťovou klenbu je dílem Tomáše Rossiho  z Mandrisia. Současná podoba kostela byla dotvořena barokní přístavbou kaple z roku 1660.   

  

Snad nejkrásnějším místem je konec dobršského výběžku s výhledem na Čestice, kde stojí románská kaple sv. Jana a Pavla z druhé čtvrtiny 13. století. V 16. století byla renesančně přestavěna  T. Rossim, který ji zvýšil o zvonici v patře.

    

    Poutní kostel Zvěstování P. Marie             kaple sv.Jana a Pavla

 

                                     

Po žluté značce se dostaneme do nedalekých Chvalčovic. Chvalčovické pastviny jsou přírodní památka  s mozaikou lučních, rašeliništních a prameništích společenstev s výskytem mnoha ohrožených druhů.

Zajímavosti: ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor),   skřivan lesní (Lullula arborea), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), vstavač májový (Orchis majalis), kosatec sibiřský (Iris  sibirica), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), srnec evropský (Capreolus capreolus).

 

Spojení, doprava:

 Pěšky (nebo za vozem), případně na voze, na koni, na kole (9 km až do Chvalšovic).

V nejhorším případě autem. Autem musíte po silnici, pěšky si můžete vybrat mezi silničkami a lesními a polními cestami.