Průvodce výlety:
Horažďovice a okolí
Horažďovice byly původně malou trhovou osadou , poprvé byly zmíněny r. 1251. Majiteli byly slavné šlechtické rody. V roce 1307 zde zemřel na úplavici mladý král Rudolf I, když obléhal město královským vojskem. V roce 1399 se město postavilo na odpor králi Václavu IV a ten, když dobýval město královským vojskem, poprvé při tom v Čechách použil děla. Žádný div, že v husitské době byly Horažďovice důležitým článkem táborského bratrstva a i po bitvě u Lipan byly důležitým bratsrkým městem, byla zde škola.. Od r. 1483 až do Bílé Hory drželi město Švihovští z Rýznberka. To pro město znamenalo velký rozkvět. Kromě kláštera a kostela byl zřízen i vodovod. Po Bílé Hoře dolehla na město těžce protireformace.
K většímu rozkvětu města nedošlo ani v 19. století.
Z památek se zachovala část opevnění a barokní zámek s renesančními rysy, který je v sezóně přístupný, dále raně gotický kostel sv.Petra a Pavla, klášterní kostel, několik zajímavých domů, barokní špitál a zámecký mlýn a další.
Z novodobých vymožeností bude rekreanty asi nejvíce zajímat krytý plavecký bazén – aquapark s tobogánem a lezeckou stěnou.
Středověký prácheňský kraj se rozkládal od Příbrami k Prachaticím a Sušici. Patřily tam města jako Písek, Strakonice, Vodňany a Kašperské Hory. Jeho správním centrem byl za Přemyslovců v 11. a 12. století hrad Prácheň nedaleko Horažďovic na ostrohu nad ohbím Otavy. Později se správa kraje přenesla do města Horažďovic a pak do Písku. Ještě Půta Švihovský se ho pokoušel modernizovat, ale od roku 1558 je uváděn jako pustý.
Dostaneme se k němu po silnici z Horažďovic na Velké Hydčice. Jsou dochovány mohutné zbytky věží a hradeb a čtyř flankovacích bašt a prý je tu někde uschován i zlatý poklad. Pozoruhodný je i kostelík sv. Klimenta .
Nejatraktivnější památkou v okolí Horažďovic ale je
hrad Rabí
Je to největší hradní zřícenina v Čechách. Jádrem hradu je mohutná obytná i obranná věž (donjon) ze 14. století. Roku 1421 byl hrad dobyt husity. Na prvním nádvoří stávala hrušeň, jejíž tříska osudně zranila Žižku na druhém oku. V 15. století byl hrad pozdně goticky přestvěn a opevněn až 5 m silnými hradbami a dělovými baštami. Stavbu provedl Benedikt Rejt pro nám již známého Půtu Švihovského, který byl tehdy nejvyšším královským sudím. Při stavovském povstání byl hrad vydrancován a od 18. století přestal být obyvatelný. Pozoruhodností hradu je fakt, že nemá uvnitř hradeb hradní kapli - pozdně gotický kostelík Nejsvětější Trojice stojí hned pod hradem, u první hradní brány.
V letních měsících je hrad otevřen (prohlídka s průvodcem trvá cca 90 minut). Jsou zde rozsáhlá hradní sklepení, expozice středověkých kachlů a dalších archeologických nálezů. V hradní konírně probíhají výstavy, kulturní program je po celou sezónu. I děti si přijdou na své, během léta probíhají ukázky výcviku dravých ptáků a letové produkce.
Na hrad Rabí se můžeme s výhodou vypravit přímo z Hoslovic, například na kole. Cesta je dlouhá asi 20 km
