Průvodce výlety:
Strakonice a okolí
Strakonice leží na soutoku Otavy a Volyňky, poprvé byly písemně připomínány v r. 1225. V roce 1367 byly povýšeny na město, nyní jsou městem okresním. Jeho historie je spojena se vznikem strakonického hradu, který byl budován šlechtickým rodem Bavorů od 13. století. Při bráně Dolního města stál špitál řádu johanitů (později maltézský řád), který se postupně zmocňoval panství, až ho ovládl a v roce 1402 mu již patřil i celý hrad až do konce třicetileté války. Dnes je na hradě Muzeum středního Pootaví.
Od hradu vychází naučná stezka Podskalí vedená po značených turistických cestách kolem Otavy. Mezi další významné památky patří barokní portál masných krámů, bývalá radnice z roku 1903 se sgrafity podle návrhů M. Alše, secesní budova spořitelny, barokní mariánský sloup a další.
Hospodářsky se začaly Strakonice rozvíjet od 18 století. Dodnes jsou Strakonice za hranicemi známy výrobou fezů, která zde začala již v 19. století.
Od roku 1967 se na konci léta ve Strakonicích pořádají Mezinárodní dudácké slavnosti. Pokud v té době budete v Hoslovicích, nenechte si je ujít!
Doprava, spojení:
Autobus z Hoslovic 6:28 s přestupem v Němčicích, ve Strakonicích v 7:15, ve 13:01 přímý (13:40) a v 15:46 (16:26).V sudé týdny navíc ve 20.54 z rozcestí k Hodějovu.
Ze Strakonic: 12:05, 14:40, 16:40 a v sudých týdnech ještě „flamendr“ ve 22:30. A to vše pouze v pracovní dny.
Blízké cíle:
Směrem na západ
Kněží hora (Katovická) - naučná stezka 1,5 km
Na základech starého halštatského hradiště zde vniklo v 8. století slovanské hradiště, které spolu s Hradcem a Hradištěm u Libětic zajišťovalo bezpečnost nalezišť zlata. Prý nahoře byla i akropole. Hradiště zaniklo koncem 10.století. Když vystoupíme na vrchol, budeme možná zklamáni tím, jak málo se z valů a staveb zachovalo. Dnes je na vrchu přírodní rezervace se zbytkem přirozené doubravy.
Pod Kněží horou vedla od Práchně do Strakonic stará obchodní cesta, tzv. solná stezka.
Pod výstupem na hradiště jsou i zbytky štol tuhových dolů z počátku 20. století, na břehu Otavy pak byla továrnička na výrobu tuhy.
Ještě jednu zvláštnost zde můžeme vidět, je to Žižkův most, o kterém se vypráví řada pověstí. Je to mostní oblouk středověkého původu. Raritou je, že stojí na suchu.
Pokud vyrazíme ze Strakonic naopak směrem na východ po silnici na Ražice a Putim, můžeme u Modlešovic vidět bývalá rýžoviště využívaná od pozdní doby bronzové do středověku, sejpy, které zbyly po tehdejších „zlatokopech“ i to, jak si s nimi příroda poradila. Právě z Modlešovic pochází legendární archeologický nález jámy, pozůstatku rýžování zlata. Keltský zlatokop tu po sobě zanechal pracovní náčiní i věci osobní potřeby. Jáma byla vyzděna, aby nedošlo při práci k sesuvu. K zachytávání zlata sloužil dřevěný žlab, rýžovnický splav, konopí a podle řeckého vzoru i ovčí kožešina („zlaté rouno“). Poblíž se našly i střepy pěkného jídelního souboru a šperky.
Můžeme se zastavit v dějišti jedné z prvních slavných bitev Jana Žižky – u Sudoměře. Tenkrát táhl s houfem věrných včetně žen a dětí z Plzně do Tábora a křižáci si usmysleli, že se ho zbaví jednou provždy. Byli to ale oni, kdo uvízli v bahně. Na místě jsou tabule s podrobným výkladem. Můžeme si provést rekonstrukci bitvy a pak si prohlédnout Žižkův pomník.
Dál si můžeme prohlédnout tvrz v Kestřanech, městečko Putim nebo si projít naučnou stezku v národní přírodní rezervaci Řežabinec nedaleko Ražic.
