Průvodce výlety:
Šumava
Hoslovice leží v podhůří, ale pokud máte k dispozici auto, můžete být na „opravdové“ Šumavě leckdy dřív než ve všední den z domova v pracovním procesu. O Šumavě už bylo napsáno mnoho, a z pera povolanějších. Rozhodně nejsme znalci Šumavy. Ale máme ji rádi. Chtěli bychom se s Vámi podělit o pár tipů na výlety, které se dají dobře podniknout právě, když máte jako „základní tábor“ Hoslovice.
Boubín
Kdo by si ze školy nepamatoval Boubínský prales? Boubínská pralesní rezervace leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín (
Potom začal jednat s majitelem panství Johannem Adolfem II. Schwarzenbergem o možnosti zachovat původní stav porostů. Johann Adolf později opravdu zřídil jakousi soukromou přírodní rezervaci, jejíž výměra činila přibližně 150 hektarů. V roce 1870 však silná vichřice zničila velkou část pralesa a zachováno zůstalo jen 47 hektarů z původní plochy. Státní přírodní rezervací byl Boubínský prales vyhlášen v roce 1933 a v roce 1958 u příležitosti 100. výročí ochrany Boubína byla plocha chráněného území rozšířena přibližně na současný stav, což činí více než 600 hektarů. Boubínský prales leží v nadmořské výšce mezi 920 až 1110 metry a dnešní přesná rozloha se uvádí jako 666,41 ha. Geologické složení podloží tvoří ruly, svory a hrubozrnné žuly. Prales je především tvořen buky, smrky a jedlemi, z nichž někteří jedinci jsou starší než čtyři stovky let. V porostu můžeme jako roztroušené vidět také jilmy, jeřáby nebo borovice. Nejvyšší boubínský smrk, tak zvaný "Král smrků", padl při sněhové bouři dne 4. prosince 1970. Byl vysoký 57,2 metrů, ve výšce 1,3 m od země činil obvod jeho kmene více než pět metrů a objem dřeva byl vyčíslen na 30 kubických metrů. Nejzajímavějším úkazem Boubínského pralesa jsou tak zvané chůdové kořeny, kořeny narostlé harfovitě a další růstové deformace.
Před rokem a půl byla na Boubíně vystavěna nová rozhledna. Zároveň se ale otevřela diskuse o ochraně zbytků pralesa před návštěvníky. Některé cesty na Boubín budou uzavřeny. Podle současných informací budeme moci volit ze dvou cest.
První kratší nenáročná cesta vede z Kubovy Huti po modré turistické značce. Výchozím bodem druhé, delší trasy, je Kaplice u Zátoně. Tato cesta má větší převýšení a částečně vede i po naučné stezce Boubínský prales kolem Boubínského jezírka. Trasy z Kubovy Huti i od Zátoně se setkají zhruba dvě stě metrů pod vrcholem. Odtud vede cesta po novém dřevěném chodníčku. Ten nahradil původní cestu, která měla na zdejší prales nepříznivý dopad. Teď vytváří chodník strukturu schůdků, chodníků a plošin se zábradlím, které zajistí, aby žádný z návštěvníků Boubína nevstoupil do unikátního porostu. Odměnou je pak výhled z rozhledny po Šumavě, který při dobré viditelnosti nabízí kruhovou podívanou po širokém okolí. Občas lze dokonce zahlédnout i Alpy. Rozhledna na Boubíně se nezamyká, a tak je otevřena celoročně.
Jak se tam dostaneme? Nejšikovnější je dojet do Kubovy Huti nebo do Zátoně na parkoviště a vyjít vzhůru. Pokud máme chuť projít obě cesty, můžeme zaparkovat v Kubově Huti, vyjít vzhůru po méně náročné cestě a ze Zátoně se svézt k autu vláčkem, nejvýše položenou železniční tratí v naší republice. Vlak vyjíždí ze Zátoně denně v 16:59 a 19:00, cesta trvá čtvrt hodiny.
Kdo se bude držet hromadné dopravy, má možnost ve všední den vyjet „oblíbeným“ autobusem v 6:28 s přestupem v Němčicích do Strakonic. Tam se přesune na blízké nádraží ČD a v 7:25 odjede směrem na Vimperk do Kubovy Huti, kde bude v 8:59. Cesta zpět je horší. Vlak vyjíždí ze Zátoně v 19:00, z Kubovy Huti 19:16 do Strakonic(20:48), kde si počkáte na „flamendr“ ve 22:30. Pokud ale nebudete mít zrovna štěstí na sudý týden, budete muset vystoupit ve Volyni (20:28) a dojít pěšky nebo poprosit kamarády, aby pro Vás do Volyně dojeli. Kdo je hodně zdatný turista, možná to stihne už na vlak v 16:59 resp. 17:16, ve Volyni bude už 18:28.
Město Vimperk
můžete navšívit i tehdy, když počasí zrovna nepřeje dlouhým výletům. Najdete tam památkovou rezervaci, zámek s muzejními sbírkami a dva naučné okruhy, které Vás seznámí s historickým centrem a zbytky unikátního opevnění a s technickými památkami v okolí. A pokud se vyčasí, můžete vylézt na rozhlednu na svatou Máří.
Od Vimperka a Kubovy Huti už to není daleko do Lenory, na Soumarský most a k nejkrásnějším partiím Vltavy.
U Soumarského mostu Stožec
Pokud se v Horní Vltavici vydáme doprava, můžeme navštívit jedno z nejkrásnějších rašelinišť ve střední Evropě – Borová Lada. A vrátit se můžeme třeba přes Kvildu a Kašperské Hory.
Zadov patří v zimě mezi lyžařské ráje. Pokud je zájem a dobré sněhové podmínky, vyjíždí s lyžaři denně mikrobus pensionu U starýho kance a večer se vrací. Ale i v letě je tady ledacos k vidění. Naučná stezka Churáňov nás provede osadou s typickou architekturou, jalovcovým porostem a rašeliništěm a seznámí nás i s meteorologickou stanicí.
Jezero Laka Borová Lada
Za návštěvu rozhodně stojí Obří hrad u Popelné, asi 10 km jihovýchodně od Kašperských Hor. Jde o nejvýše položenou pravěkou stavbu v Čechách. Ve výšce kolem 1000 m nad mořem se rozkládá na ostrožně vybíhající z návrší Valy velmi mohutné kamenné opevnění, prostor se ale nepodobá jiným hradištím. Cesta končí na nejvyšším místě opevněné svatyně, kde stojí žulový blok nazývaný Kamenný stůl, erozí rozpuklý na 3 části, který snad sloužil kdysi jako oltář. Dnes se soudí, že se zřejmě jednalo o svatyni výjimečného významu.
Velmi rychle se dostaneme na Šumavu, když pojedeme z Kašperských Hor přes Čeňkovu pilu do Srní. Tam začíná vyhlídková silnička na Prášily a Železnou Rudu. Aby návštěvníci svými auty neničili přírodu, jsou u každého východiště cest malá parkoviště. V létě navíc po celé trase jezdí tzv. ekobus, který staví na jednotlivých zastávkách u východišť turistických značek.
U Křemelné Vydra
Krásné jsou jarní i podzimní výlety k jezeru Laka a nezapomenutelný byl jarní výlet do Prášil. V Hoslovicích i Prášilech dole všechno kvetlo a na Poledníku byl ještě sníh.
Pokud chcete jen nahlédnout do krás Šumavy nebo si zopakovat zážitky dřívějších výletů, nabízíme trasu „autokarového“ zájezdu s řadou zastávek, které je možné si podle potřeby prodloužit a využít k procházce:
Kašperské Hory, Rejnštějn, Čeňkova Pila, Srní, Antýgl (geologická expozice, Vchynicko-tetovský kanál, procházka k Vydře 1-3 km), Modrava (Rybárenská slať, Tříjezerní slať cca 2-10 km), Filipova Huť, Kvilda, Jezerní slať (vyhlídka na rašeliniště), Horská Kvilda, Zhůří (krásné rozhledy), Kašperské Hory a domů.
