Volyně a okolí
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Hovoří se o mladší době bronzové, halštatské a laténské. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea. V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské na město, se datuje její rozvoj. V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem 14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle. O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného. V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity. Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
 16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské. V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka.
 Třicetiletá válka přinesla požáry, plenění a úpadek. 19. století zase přineslo železnici, poštu, nemocnici, byl postaven soud a berní úřad. Snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a tak Volyně zůstala poklidným městečkem pečujícím o výletníky. Turisté si mohou prohlédnout muzeum ve středověké tvrzi, děkanský kostel, na vrchu Děkan pak jeden z nejkrásnějších židovských hřbitovů v Čechách. Nad městečkem stojí kaple Anděla Strážce. Ve Volyni se dá docela dobře nakupovat. Je tu sympatické pekařství, knihkupectví, kde si jistě něco vyberete pro deštivé dny, domácí potřeby, oděvy a několik restaurací – a je tu i bankomat. A nesmíme zapomenout ani na opravené koupaliště. Spojení, doprava: Nejlépe autem nebo na kole. I pěšky se dá do Volyně dojít, je to asi 10 km. Cesta autobusem je poněkud krkolomná a jet můžeme pouze v pracovní dny. Z Hoslovic autobusem v 6:28 do Čestic. Z Čestic v 6:43 do Němětic. Tam přestoupit na autobus do Volyně. Nebo ve 13:01 do Strakonic a tam rychle přestoupit na autobus do Volyně. Zpáteční cesta vypadá lépe: Ve 14,08 do Strunkovic (14:17), odkud ve 14:48 přestoupíme do autobusu přímo do Hoslovic. Nebo v 16:10 do Strakonic (16:30), odtud vyjíždí v 16:35 autobus do Hodějova, kde je v 17:10, zbytek dojdeme pěšky. Blízké cíle: Nihošovice Do Nihošovic vede z Volyně cesta po úbočí vrchu Ostrého. Na západním úpatí stojí kaple sv. Ludmily. Za prusko-rakouské války byly totiž ostatky svaté Ludmily převezeny z Prahy do Volyně. Ale ani ve Volyni se nezdálo být bezpečno, a tak je převážely na voze do nihošovického zámku. Cesta tehdy vedla sedlem pod Ostrým a na tomto místě se povoz zastavil, aby si odpočinuli. Samotná vesnice Nihošovice leží na silnici vedoucí od Čestic do Strakonic. Největší pozoruhodností je zde nad vesnicí kaple sv. Antonína z 18. století. V době pouti se zde slouží mše a udržuje se zvyk prosit při této příležitosti světce o pomoc či o splnění přání. Ale ta přání musí být přesně formulovaná, jinak to nefunguje. Malenice a vrch Bukovec První osídlení Malenic je doloženo už v mladší době železné. Na levém břehu řeky Volyňky je Jiříčkova skála z krystalického vápence a na jejím úpatí byla v roce 1920 objevena při těžbě vápence jeskyně s kostmi tundrové fauny. Na okraji obce je technická památka čp. 70 – starý dřevěný hamr, ve vesnici bylo zachováno několik zajímavých domů (např, kovárna) a raně gotický kostel. Nad vesnicí se zvedá vrch Bukovec (639m) Na jeho západním svahu jsou dvě skupiny mohyl. Spodní jsou slovanské mohyly z doby železné. Blíže k vrcholu pak jsou pravěké mohyly, zřejmě laténské až neolitické. Hoštice Stále větší popularitě se těší výlety do Hoštic, rodiště a sídla jihočeského pohádkového krále Z. Trošky, vesničky, která se proslavila filmy Slunce, seno... Na místním hřbitově najdeme i hrob Michala Tučného s náhrobkem ve tvaru klobouku. Helfenburk  Zřícenina hradu ze 14. století, který opravuje parta nadšenců. V létě se zde pořádají různé kulturní akce. Dostaneme se k němu cestou z Volyně směrem na Bavorov.
Zpět na začátek stránky |